Pro Špeluňku ;-)

Co Bůh poroučí třetím přikázáním?
Třetím přikázáním Bůh poroučí, abychom v den sváteční byli na mši svaté a nekonali nepotřebné všední práce.

Kdo je povinen být v den sváteční na mši svaté?
Být v den sváteční na mši svaté je povinen každý katolický křesťan po sedmém roce svého věku.

Co je žádoucí v den sváteční mimo mši svatou?
Mimo mši svatou je v den sváteční žádoucí, abychom slyšeli kázání a přijali svátosti, abychom šli na služby Boží též odpoledne a konali milosrdné skutky.

Den sváteční. - Již ve Starém zákoně byl jeden den zasvěcen Bohu. Byla to sobota. V Novém zákoně je to již od dob apoštolských neděle, protože v neděli vstal Pán Ježíš z mrtvých a v neděli seslal Ducha Svatého
Stejně jako neděli světíme i zasvěcené svátky. To nám nařizuje první církevní přikázání. Zasvěcené svátky Páně jsou: Narození Páně (25. prosince), Obřezání Páně (Nový rok 1. ledna), Zjevení Páně neboli Tři králů (6. ledna), Hod Boží velikonoční, Nanebevstoupení Páně, Hod Boží svatodušní a Boží Tělo.
Zasvěcené svátky Panny Marie jsou svátky jejího Neposkvrněného početí (8. prosince) a Nanebevzetí (15. srpna). Zasvěcené svátky svatých jsou svatých apoštolů Petra a Pavla (29. června) a Všech svatých (1. listopadu). V Čechách je zasvěceným svátkem den svatého Václava (28. září) a na Moravě den svatého Cyrila a Metoděje (5. července).

Mše svatá v den sváteční. - Druhé církevní přikázání nařizuje: "Buď v neděle a zasvěcené svátky zbožně na celé mši svaté." Být zbožně na mši svaté znamená: Být na mši svaté z úcty k Bohu, chovat se při ní uctivě a sledovat pozorně, co se na oltáři koná. Uctivě se chová ten, kdo je přítomen ve slušném oděvu, slušně stojí, klečí nebo sedí, neplivá na zem, neohlíží se ani nesměje a zbytečně nemluví. - Pozorně máme sledovat zvláště hlavní části mše svaté. Nejlépe, když se při mši svaté modlíme příslušné modlitby podle knížky ke mši - misálu anebo zbožně zpíváme píseň ke mši svaté.

Kdo se prohřešuje proti sváteční mši svaté? - Proti sváteční mši svaté se prohřešuje, kdo ji zanedbá úplně anebo z části, kdo se při ní chová neuctivě a kdo je při ní dobrovolně roztržitý. Kdo by zanedbal celou mši svatou nebo její hlavní část, měl by těžký hřích. Které jsou hlavní části mše svaté?
Snadno vede k zanedbání povinné mše svaté nemírná zábava v předvečer svátečního dne. Kdo pozdě chodí sám sobě škodí a druhé vyrušuje z pobožnosti. Pro neúčast na mši svaté je omluven, kdo je nemocen anebo kdo by utrpěl značnou škodu na zdraví nebo na majetku, kdo má daleko, zvlášť při špatném počasí, kdo je neodkladně zaměstnán, aniž může být vystřídán (opatruje malé děti nebo nemocného, nutně obstarává domácnost anebo pomáhá při neštěstí). V takovém případě je dobré pomodlit se doma pobožnost ke mši svaté.
Při neodkladných cestách, slavnostech nebo turistice zařadíme vždy do denního pořadu v neděli mši svatou, třeba hned ráno ještě před odjezdem nebo na jiném místě, kam zavčas dojedeme, je-li to možné.

Sváteční klid. - Bůh je náš nejlepší Otec. Chce, aby si každý člověk čas od času odpočinul a nevyčerpal předčasně své životní síly. Zároveň chce, aby měl každý dost času pečovat o spásu své duše. Proto přikázal v den sváteční odpočinek od nepotřebné všední práce. (Dt. 5, 13-14) Sváteční klid je důležitý také pro utužování rodinného a společenského soužití. Sváteční klid má trvat celý den, od půlnoci do půlnoci. S církevním povolením anebo z nutné potřeby se smí ve sváteční den konat všední práce. Nutnou potřebou je na příklad: Sklidit úrodu za trvalé nepohody, pomáhat při neštěstí a konat práce, které nelze přerušit bez značné škody.

Jaký tvůj den nedělní, takový den poslední. Jaká neděle, taková poslední chvíle. Svatá neděle, svatá smrt, nesvatá neděle, nešťastná smrt. Neděle bez mše svaté - celý týden bez Božího požehnání. Svěť proto vždy svědomitě neděle a zasvěcené svátky. Ani jedna neděle bez mše svaté. Pamatuj, že všechny tvé modlitby bez mše svaté nemají nikdy takovou cenu, jako když se zbožně účastníš oběti mše svaté. Proč? Při mši svaté Pán Ježíš spojuje tvé modlitby se svou obětí, a proto právě při mši svaté můžeš nejvíce Boha chválit, jemu děkovat, jej usmiřovat a všechno potřebné si od něho vyprošovat.



ThDr. František Tomášek - KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ
Nakladatelství MICHAEL S.A. Frýdek-Místek, 2007/2009

A nebo v novém katechismu viz paragrafy 2168 - 2195.