Evelynovi

Reakce na článek http://evelyn.signaly.cz/1012/svat-wojty-a-lovec-krokod a komentáře pod ním.

ad článek:

1.) Je otázka, zda "známé kauzy" jsou opravdu tak známé, aby bylo možno o nich psát na internetu bez hříchu nactiutrhání.

2.) Tím spíš, když článek odkazuje i na "méně známé kauzy". Navíc, tvrzení v onom méně-známé-kauzy-článku autor píše "z paměti bez ověření ve své kartotéce". Také obsahuje pomluvu ("Mezitím Kongregace pro záležitosti svatých dělá co může, aby odstranila jakýkoliv důkaz, který by mohl kompromitovat Jana Pavla II. Velkého.").



"Mluviti nejen zde onde o známých chybách bližního, nýbrž ze zvyku bráti jeho jednání na přetřes při každé příležitosti, spojeno bývá s mnohými nebezpečími a nezůstává obyčejně bez hříchu. Pro křesťana, jemuž to velké přikázání lásky má vždy býti vodítkem, a ještě více u 'zbožné' osoby, která chce po cestě dokonalosti kráčeti, je to pak též ošklivým a zcela nedůstojným zvykem!" (Zpověď katolického křesťana, Brno 1914, str.282)

"Takové nelaskavé řeči jsou přinejmenším, nemáme-li k tomu rozumného důvodu, předmětem rozhovoru a zábavy nedůstojným a nevhodným. Kdyby lidé nebrali stále na přetřes jen to zlé na bližním, tu by pomalu upadly i ty všeobecně známé poklesky v zapomenutí, a dobré jméno chybující osoby bylo by opět obnoveno. [...]
Kdo při každé příležitosti nelaskavě o bližním svém mluví, nemá obyčejně na tom dosti,že ohřívá známé chyby, ale odkrývá i neznámé, jak mu právě na mysl přijdou; mluví o přečinech, o nichž ani jistě neví, a zveličuje skutečné chyby. Jak nebezpečno to spáse duše!" (Zpověď katolického křesťana, Brno 1914, str. 287-288)

"Křivé podezřívání jest obyčejně všedním hříchem, [...]. Může však se státi těžkým hříchem, obzvláště přistoupí-li k němu přitěžující okolnosti, na př. necháme-li se při něm vésti velkou nenávostí, anebo necháme-li se svým křivým podezřením, jsouce sobě vědomi, co činíme, strhunti k těžkému opovrhování svým bližním. Podobně vydáváme se v nebezpečí hřešiti těžce, když své neodůvodněné zlé doměnky, které vztahují se na věci a čest bližního velmi poškozující, jiným bez příčiny sdělíme." (Zpověď katolického křesťana, Brno 1914, str. 272-273)

"Pomluvou se prohřešuje, kdo o bližním chyby vymýšlí, nebo jeho skutečné chyby zveličuje." (Zpověď katolického křesťana, Brno 1914, str. 282)

ad komentáře:

Evelyn: "Snažím se o objektivitu."

Jakou objektivitu? Pokud jsem se správně díval, wikipedie praví, že, kritériem objektivity je i vyváženost. Co se zde na signálech takovýmto článkem vyvažuje? Jaký článek tu z papeže Jana Pavla II. dělá světce (ať "dělat světce" znamená cokoliv)?

Evelyn: "Míchají mne příspěvky, které z papeže Wojtyly dělají světce, když mnoho jeho kroků bylo minimálně problematických."

Jakého typu příspěvky? Články v nichž je snad vyjádřena radost nad procesem beatifikace? Nebo snad osobní přesvědčení/naděje nějakého bloggera, že je/bude Jan Pavel II. svatý? Nejedná se pak o závist - zármutek z obliby bližního?